Reputace nebo taky dobrá pověst je něco, co vyjadřuje míru, v jaké je určitý subjekt ve shodě s objektivně uznávanými kladnými vlastnosti, jakými jsou například čest, věrohodnost nebo spolehlivost. Pod tento pojem lze zahrnout obecně nehmotné a samostatně nevyčíslitelné hodnoty, které se v případě právnické osoby můžou projevovat v její profesionalitě, jestli se těší přízni veřejnosti a jestli kvalita jí poskytovaných služeb odpovídá deklarovaným tvrzením.
Reputace se vždy posuzuje jako celek a nevztahuje se k jednotlivým vlastnostem. Dobré jméno se buduje jednáními, které jsou v souladu se všemi objektivně uznávanými kladnými vlastnostmi, a oslabuje se jednáními, které takové znaky nenaplňují. Že se jedná o proces zdlouhavý a mnohdy vyčerpávající, není nutné zdůrazňovat.
Reputace se těžce a dlouze buduje, ale lehce a rychle se ztrácí. Budování dobrého jména bývá často doprovázeno úsilím mnoha lidí, kým jeho ztráta bývá často výsledkem aktivit pouze hrstky z nich.
Pojďme se tedy podívat, jak reputaci nebo taky tu dobrou pověst chápe společnost Radio ГA / ГA a jak významnou cenu pro ni jako takzvané „goodwill společnosti“ doopravdy má.
Píše se rok 2020, přesněji jeho COVID-ový březen a přede mnou je posledních pár dnů v práci. Výpověď za podivných okolností a bez hlubšího vysvětlení důvodů je mi po 15 letech bezproblémové práce partou nadlidí včas doručena a dle pravidel známé dětské hry na skovávanou se začalo s mým odpočítáváním. Dlaně na oči a k tomu jedno velké přání – hlavně ať je ten zlý pán co nejdříve pryč a my můžeme pokračovat v našem všeobjímajícím dobru!
I tu se stala věc dotehdy neslýchaná. Kromě žaloby na neplatnost výpovědi, na což bylo už Radio ГA / ГA z minulosti zvyklé a náležitě odborně i personálně připravené, byla navíc doručena žaloba proti diskriminaci a nerovnému zacházení. Jak si tedy poradit s takovouto patálii?
Začalo se, jak už to bývalo v Radio ГA / ГA zvykem, po dobrém – to snad nemyslíte vážně? To chcete ztrácet čas a peníze s další žalobou? Není vám to líto? Jedna žaloba na neplatnost výpovědi přeci stačí, ne? Stejně ta druhá je o tom samém a pamatujte na to, že na soudě je soudkyně, která není zvědavá na nějaké vaše žaloby na diskriminaci a s vámi „náležitě zamete“, snažili se nám kolegiálně domluvit. Vlastně proč ne? To jsme ještě pořád nosili stejné firemní triko.
Nepomohlo. Poddruh si prostě nedal od svých zkušenějších kolegů domluvit, a tak musela pomoci nezávislá paní soudkyně. Upravila se žaloba tak, aby adresa žalované, tedy společnost Radio ГA / ГA, na rozdíl od první žaloby na neplatnost výpovědi nebyla organizační složkou v Praze, ale firma z Washingtonu v USA. Teď už díky soudní kvalifikaci „CIZINA“ mohli být obě žaloby definitivně „sloučeny“ a mohlo se začít nezávisle soudit.
Obě žaloby u stejného, léty úspěšně odzkoušeného soudního senátu – jak geniální. Prostě značka ideál!
Čisté víno bylo sice nalito, ale pořád v něm něco plavalo. Zkoušelo se opět po dobrém, tentokrát v červnu 2020 na obvodním soudě na informativní schůzce – pochopitelně bez zvukového záznamu, s dodatečným protokolem na vyžádání a „o ničem“. To všechno pouze s námi, potížistami, pořád nechápajícími to její dobro.
No, jak chcete, si řekla po schůzce paní soudkyně. Komu není radno, tomu není pomoci, si řekl následně zbytek týmu spravedlivých z protistrany. A tak přišel leden 2021 s řinčením zbraní, klamáním tělem, a nakonec i bojem naostro a zblízka. Tahajíce v této přetahované pořád za kratší a kratší provaz, avšak bojujíce bez bázně a hany.
Kdo se rýpe ve špíně, vždycky se sám umaže a znečistí tím touto špínou i okolí.
Při nahlížení do spisů a z informací z veřejných zdrojů se začali rýsovat velice podivné kontury něčeho, co nám na začátků obou soudních procesů bylo skryto a mělo tomu tak být až do jejich konců. Se zjištěními se obracíme na #MS („Justice“), na nadřízený soud k rukám #RV („Dr. Veverička“), na „ombucmana“, na management Radio ГA / ГA zastoupeným #KF („Kristína Fšetko“), včetně na jeho zřizovatele #USAGM („US Global Media“). Jedinou reakcí potrefených je „důrazně odmítáme jakékoliv a cokoliv“, úhledně zabalené do obvyklých frází o svých vysokých morálních hodnotách, a po předložení podezření s důkazy pouze jejich mlčení, mlžení nebo (za)strašení. Naopak od těch na oněch procesech nezúčastněných, a tudíž do nich nenamočených, se setkáváme pouze s bagatelizaci našich zjištění a ospravedlňováním těch prvních.
Nezoufejte, o každém z nich se zmíníme v některém z příštích příspěvků.
Ale teď se možná ptáte, proč o tom tak dlouze a obecně píšu a místo faktů pouze „cimermanovsky“ naznačuji?
Vydržte prosím ještě chvilku, bude tam na závěr i ta reputace, i ty peníze.
Dne 31.8.2022, tedy po více než 2 a půl letech souzení a soužení, jsme nakráčeli s pokorou na Městský soud v Praze k soudnímu jednání ohledně našeho odvolání vůči rozsudku #JH („Dr. Hustá“) ve věci diskriminace a nerovného zacházení, interně pro nás s kódovým označením „Waterloo“. Vyškoleni zkušenostmi s protistranou z předchozích jednání, kdy advokát Radio ГA / ГA #MV („Mgr. Prasátko“) nám opět a tradičně, 24 hodin před jednáním soudu, poslal po více než 6 měsících odpověď na naše odvolání „aka“ vztyčený prostředník, jsme očekávali klasický průběh. Průběh jako posledně – že se vše stalo po právu, že všechno v průběhu souzení paní soudkyně prvního stupně bylo křišťálově čisté, a že naopak jsme to my, kdo tu spravedlivost pořád nechceme pochopit.
Takže zaplatit náklady protistraně a „tvá Máňo“.
Očekávali jsme další rekord v krátkosti rozhodování soudu a uzavírali jsme tajně sázky – minule to bylo 15 minut, teď to bude za 10, ne? A jak na tom budeme na závěr finančně? Opět mínus dalších 6 tisíc „káčé“ pro pana advokáta za jeho 2 úkony – jeden za napsání odpovědi na poslední chvíli, na kterou se z časového hlediska nedá připravit a další za to, že se dostavil? Jako vždy s úsměvem a jako do tanečních - rozumějte jenom tak a nalehko, za veselého švitoření s #LA („Leklá Andělka“)? Že jsem si nedokázal vybrat lepší džob, mně tehdy, jak už mnohokrát, opět napadlo.
Po 15 minutách jednání, kdy jsme oba se sestrou konstatovali, že žádný z nás tentokrát sázku nevyhrál, si náhle uvědomujeme, že jednání tohoto soudního senátu je úplně jiná liga. S překvapením zjišťujeme, že se konečně čtou i naše připomínky, výpovědi, hodnotí se jejich validita a porovnává se s právem. Jak neuvěřitelné po tak dlouhé době! Profesionální přístup při vedení jednání a připravenost naň s množstvím poznámek přímo v textu našeho odvolání a na papíru mimo něj. Jiný svět! V přestávce před vynesením závěrečného rozsudku jsem suše poznamenal – kdybych měl všechny tyto soudy prohrát, tak rozsudkem podepsaným touto paní soudkyní! Sestra mi ráda dala za pravdu.
Co tedy bylo položeno na onu pomyslnou misku vah a čeho jsem se chtěl v této právní Odysee domoci?
Žádné miliony nečekejte – jenom ta praobyčejná omluva, které text a odůvodnění uvádím níže.
Žalovaná je povinna se Žalobci písemně omluvit a tuto omluvu společně s přílohou kopie rozsudku zveřejnit formou e-mailu odeslaného vnitřní elektronickou poštou na mailovou skupinu „ALL STAFF“, obsahující adresy všech zaměstnanců Žalované, ve dvoujazyčné verzi (česky a anglicky) s textem: „Tímto se omlouváme panu XXXXXXXXX, v pracovním poměru od roku 2004, působícího na pozici Senior Systems Administrator u Radio ГA / ГA, za dlouhodobou diskriminaci a nerovné zacházení, kterého se zaměstnavatel vůči němu dopustil tím, že mu dlouhodobě neumožňoval doplňování kvalifikace a zvyšování odbornosti nutné k řádnému výkonu jeho práce, že nedodržoval interní zásady a předpisy, Etický kodex společnosti, Kolektivní smlouvu a zákony České republiky, zejména Zákoník práce.“, kdy odesílatelem této elektronické poštovní zprávy bude statutární orgán Žalované, v kopii bude soukromá mailová adresa Žalobce, a to ve lhůtě do pěti dnů od nabytí právní moci rozsudku, přičemž dnem odeslání bude standardní pracovní den a doba odeslání bude mezi 9:00 a 17:00 hod CET a žalovaná je povinna uhradit Žalobci náhradu nákladů řízení do tří dnů od nabytí právní moci rozsudku.
V odůvodnění bylo navíc napsáno:
Jednání žalovaného v období od jara 2012, až do okamžiku podání žaloba, tj. do 19.3.2020, spočívající v neumožňování Žalovanému z důvodu jeho věku doplňovat si kvalifikaci a odbornost nutnou k řádnému výkonu práce a jednání zaměstnanců managementu Žalovaného vůči Žalobci, spočívající v nedodržovaní Žalovaným publikovaných interních zásad a předpisů, Etického kodexu společnosti a Kolektivní smlouvy a zákonů České republiky, je diskriminačním a nerovným zacházením.
Žalovaný je povinen okamžitě od nabytí právní moci tohoto rozsudku upustit od nerovného zacházení a diskriminace Žalobce formou uplatňování a dodržování Žalovaným publikovaných interních zásad a předpisů, Etického kodexu společnosti a Kolektivní smlouvy a zákonů České republiky.
Žalovaný je povinen odstranit následky diskriminace a nerovného zacházení formou personálního auditu za období 2012-2020, zaměřeného na dodržovaní Žalovaným publikovaných interních zásad a předpisů, Etického kodexu společnosti a Kolektivní smlouvy a zákonů České republiky managementem Žalovaného, připravit závaznou metodiku, jak předcházet diskriminaci a nerovnému zacházení zejména vůči českým zaměstnancům, a to do 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku a rozšířit své pravidelné roční interní školení zaměstnanců Žalovaného, týkající se primárně „harassmentu“, taky o oblast dodržování zákonů České republiky ve vztahu k oblasti pracovního, občanského a trestního práva.
Tak moc jsem toho od Radio ГA / ГA chtěl?
Nešlo si spolu mimosoudně sednout a vyřešit to jako dospělí vysokoškolsky vzdělaní lidi a jednou provždy v duchu známého „co jsme si-to jsme si“?
Zkoušel jsme to celkem 4krát. Pokaždé místo odpovědi jen další přitažení šroubů dle známého – se zaměstnanci, a natož bývalými, se prostě v Radio ГA / ГA nevyjednává!
Budiž vám malou ochutnávkou z toho, jak se nezávisle soudilo v této věci paní nezávislou soudkyní #JH („Dr. Hustá“) na prvostupňovém soudě dne 2.11.2021 a kterou zde uveřejňujeme mimo téma tohoto příspěvku. Tento textový přepis vznikl z nahrávky, která se k nám dostala záhy po jednání od neznámého sympatizanta a uvádíme ji zde teď jako malou ochutnávku z událostí toho bouřlivého podzimu roku 2021.
Abychom lépe pochopili rámec událostí, dovoluji si citovat vyjádření #KF („Kristína Fšetko“) na můj nesouhlas s chováním zaměstnavatele vůči mé osobě:
„Veškeré kroky a opatření, podniknuté vůči Vaší osobě od prosince 2019, byly učiněny v souladu se všemi platnými zákony a jinými právními předpisy České republiky. Vždy jsme postupovali profesionálně a s plným respektem k platným zákonům, vnitřním předpisům Zaměstnavatele a našim vysokým morálním standardům.“
A pak dodává:
„Odmítáme tak jako neopodstatněná jakákoliv Vaše tvrzení ohledně údajné diskriminace Vaší osoby.“
Dovolím si tedy uvést přepis záznamu mezi jednotlivými jednáními, ve kterých nezávislá paní soudkyně poučuje svoji kolegyni přísedící ze svého soudního senátu, co je to vlastně ta diskriminace. I když se jednalo o přestávku po jednání předchozího soudního jednání k neplatnosti výpovědi, ve 12 minutách stihla napsat k němu zápis a zároveň rozhodnout o zamítnutí k žalobě k diskriminaci, která teprve poté měla následovat.
Všechno v duchu efektivnosti, hospodárnosti a pochopitelně – nezaujatosti.
Přísedíci | To si řekla málo razantně, měla si říct, že jednání je skončeno. Nikdo na to nezareagoval a všichni seděli jako pecky. |
Soudkyně | Hele, ale ja se fakt snažím. Snažím se na ní koukat. Bohužel dneska nebudu cvičit a já bych to potřebpovala jako sůl, a to ve čtyři nestihnu. Tak půjdu večer do divadla. |
Přísedíci | Na co jdete? |
Soudkyně | S kamarádkou. Nevím (smích). Já jsem ji prostě řekla, že dneska půjdu na cokoliv. To jsem se teď rozhodla, že o diskriminaci žádne důkazy brát nebudu (s posměchem). Což je pro mně nejjednoduchší, to by jsme tam byly dál, furt. Žejo, támhle to, to by bylo pořád, co je někde na Internetu,… |
Mužský hlas | Hele, byly poučeni u toho prvního jednání? |
Soudkyně | No byly, podle mýho… |
Mužský hlas | Ale bylo pouze jedno, tak si nejsem moc jistej. |
Soudkyně | Hele, pojďte sem (něco ukazuje, muž jen dělá „hm“). A ona se to na to zaměřila po tom prvním. Co se zaměřila na tu mediaci, ... Tady pořád neměla nic (hmmm). Tady furt mele, že jsem ustanovila, já nevím koho.. Tak jsem to já začala psát a pak jsem pochopila, že to je zbytečný... (píše do počítače) Hele, já nevím, jestli jste si všimli, ale ona chvíli připustila, že on to udělal (muž hmmm), ale začala tam cpát jiný věci, … |
Mužský hlas | Ale že za to nemůže... |
Soudkyně | Že za to nemohl, to je samozřejmé a taky se snažila, že dělal jiné věci dobře a tak dále, jasné... Ale proč...? |
Přísedíci | Ale ona dělala furt tu „vyfku“, a taky jestli jich bylo 15, nebo 20... |
Soudkyně | No jasně! Hele dle mýho, on měl vzít dohodu a tři platy a nazdar. |
Přísedíci | Nebo i těch 5 připouštěli. |
Soudkyně | Hele, nepřipouštěli. No jo, protože 3 bylo předtím a já, když on pořád chtěl těch 10, tak jsem na ně zkoušela, jestli by jsme to nevytáhli na těch 5. |
Přísedíci | Hele, a proč ona to otočila na vás, že vy nemáte mandát? |
Soudkyně | Hele lidi, vždyť ji poslouchejte, s ní je to fakticky hodně obtížný. Co? No prostě... Tak jak to tam máte, přesně. (kontroluje zápis). Hele, koukněte se, kolik času a kolik lidí tady kvůli ní stráví, ... To jsem vám nedávala číst? Předsedkyně, místopředsedkyně, odbory, ministerstva, musí projednávat tu její stížnost, ... To tady mám, pak vám to půjčim (muž se zasmál... a kontrolují zápis a sborově se spolu o něm baví a smějí...) |
Přísedíci | Jenom se domluvme, kdy to podepíšem? (...dlouhé psaní do počítače...) (Všichni si tu stížnost čtou a posměšně vykřikují) |
Soudkyně | To mně fakt rozesmálo... (…a něco ukazuje) |
Obě | Je to vaše vyjádření, ale fakt dobrý, dobrý! Tak to takhle necháme, ne? To se mi za celou dobu, co tady působím, nestalo.... |
Soudkyně | Já taky přemýšlím, co tady ještě zažiju... (píšou dlouho do počítače) Tady je jeden postup, co mi poslal můj hodný kamarád, je to ústavní nález. Pokud osoba, která se při nákupu služeb cítila dikriminována, tato osoba v soudním řízení musí nejen tvrdit, ale i prokázat, že s ní nebylo zacházeno obvyklým způsobem, tedy neznevýhodňujícím způsobem. Neprokáže-li toto tvrzení, nemůže v řízení uspět. Dále pak musí tvrdit, že znevýhodňujícího zacházení bylo motivováno diskriminací na základě něčeho. Tady mám pracovního... Tuto motivaci ovšem nemusí v případě .... (něco rychle čte a drmolí). No to je jedno. Tady prostě je, že on to musí ... Prokáže-li osoba, že se cítí poškozena .... A já to prostě zkusím dát… |
Přísedíci | Co může být bráno jako prokázání diskriminačního jednání? |
Soudkyně | Hele, já nevím. Budu dostávat obědy, černoši obědy dostávat nebudou. Takže všem jsem dala poukázky každý rok, prostě Nováková nedostane. Nebo na večírek pozvu všechny ostatní a nepozvu (nějaké jméno) |
Přísedíci | My jsme tady měli k diskriminací případ, kdy někdo tvrdil, že mu hodil na stůl banánovou slupku. |
Soudkyně | Jo, to jsme tady měli, a taky to prohrál! (posměšně se smíchem) |
Přísedíci | Jo, ale neuznala jste to jako důkaz... Co by bylo s tou banánovou slupkou dále? |
Soudkyně | To jsme slyšeli toho, a on to pochopitelně popře. To máte složité. On na to kdosi napsal i písničku... Na ten „sexual harashment“, (a zabává ostatní vysvětlováním o tom co je a co není obtěžováním) |
Přísedíci | (uvádí případ psychiatra Cimického, který byl obviněn z obtěžování... |
Soudkyně | Počkejte, to já vůbec nevím. (Přísedící popisuje medializovanou kauzu posledních dní) |
Soudkyně | No jasný, to je úplně stejný jak s Kolínským. Najednou všechny obtěžujete, kteří vám přijdou pod nos... |
Přísedíci | Jeden se odváží a ostatní se přidaj. Za statečnost a odvahu... |
| ………… |
Mužský hlas | Takže jestli s tím mají problém, tak když chtějí odejít tak ať jdou... |
Předsedkyně | Přesně tak, tak ať jdou... Je to jedno. |
Mužský hlas | Vy to vyhlásíte a je to vyřešeno. Já bych se s nima vůbec nebavil. |
| ………… |
Soudkyně | Čili já ji tedy nemusím poučovat na todlectom...? (mluví několik lidí) |
Předsedkyně | No, jó, já je poučuji, ale todlecto je... |
Soudkyně | (snaží se jí něco vysvětlit) ...když ona je tam má toho strašně moc... |
Předsedkyně | Tak je všechny zamítnete, no! Jako co...? Ty návrhy. Já to vyhlašuji stručně, jako že ty návrhy přednesené ústně zástupkyní žalobce ...... se zamítají. Tečka! |
Soudkyně | Ne, ne, ne, podle mýho, já to zamítám jako skutkové tvrzení, ona měla koncentraci, tam to nedoplnila, tak jí podle mně nemusím poučovat? Já ty všechny dokazování jsem zrušila... |
Předsedkyně | No já si myslím, že jako podle 119ky, jakoby, je potřeba... |
Soudkyně | Protože to tady neskončíme nikdy! |
Předsedkyně | No tak ji nepoučujte, no! Tak ji prostě nepoučujte. Jo? |
Soudkyně | Tak jo. |
Předsedkyně | (odchází z místnosti…) |
Soud, místo toho, aby hodnotil důkazy, které byly navrženy, a ty, které byli soudu předloženy, se radil radši „se svým hodným kamarádem“ jak je zřejmé „ze zvukového záznamu ze dne 2.11.2021 výše. Při vyhlašování rozsudku se zase nechala vést stanovisky a názory místních IT specialistů, jak v závěrečné řeči sama uvedla.
A tak stejně jako v 50.-tych letech, se na přípravě mého rozsudku v rozporu se zákonem (mimo stanovený soudní senát), podílejí další známí (#RV („Dr. Veverička“) a neznámí účastnici (jako je neznámý mužský hlas, který opakovaně brojí a žádá mé nejtvrdší potrestání).
Stejně jako kdysi se obrazně organizují petice uličních organizací KSČ, setkávají se dělníci v továrnách nad peticemi s žádostmi o ty nejtvrdší tresty, a to všechno jenom proto, že jsem si dovolil si jejich chování nenechat líbit, a dokonce se i, za pomoci své setry v roli právního zplnomocněnce, bránit! Tak neslýchané a hodné opravdového opovrženi! Fuj!
Do dnešního dne jsme se nedozvěděli, kdo je onen „mužský hlas“ na nahrávkách, tak příkladně bojující proti nám za Radio ГA / ГA.
Obzvláště je mi smutno z toho, jak předsedkyně obvodního soudu navádí svou podřízenou k procesním chybám s cílem ten rozsudek rozhodnout podle přání žalované strany.
Nejpikantnější na celém tomto příběhu je ale odpověď paní předsedkyně soudu, která svou přítomnost na přípravě mého rozsudku důrazně popřela s odůvodněním, že by to přeci odporovalo pravidlům OSŘ (Občanského soudního řádu). Ve stejném duchu pokračovala i paní soudkyně, tedy její podřízená, která odmítla potvrdit zde přítomnost své nadřízené taky. Budiž ji k prospěchu, že na rozdíl od ní se ale neoháněla přímo OSŘ, ale „pouze“ lhala.
Věříme, že i toto mohlo určitou měrou pomoci k rozhodnutí odvolacího soudu ve zde popsaném odvolacím jednání.
A tak teď "tu (obrazně) o té Karkulce".
Po 40 minutách jednání bylo rozhodnuto.
Byl zrušen rozsudek prvostupňového soudního senátu, vedeného #JH („Dr. Hustá“) a celý soudní spor kolem mé žaloby proti diskriminaci a nerovnému zacházení v Radio ГA / ГA byl rozhodnutím nadřízeného odvolacího soudu zrušen a vrácen na jeho začátek. Takové naše malé “déjà vu”, ve kterém ale už tu hlavní roli soudce bude, dle rozhodnutí tohoto soudu, hrát někdo úplně jiný.
Už víme, jaký je to pocit, když odsouzený čeká v soudní síni na očekávaný verdikt poroty. Jako v nějakém "béčkovém americkém filmu" se nám z té zprávy podlomili kolena a v objetí nám oběma dojetím vytryskly slzy. Po slovech „proti tomuto rozsudku není odvolání“ jsem koutkem oka zachytil rychlý úprk dua spravedlivých #LA („Dr. Leklá Andělka“) a #MV („Mgr. Prasátko“).
Holt, asi jsme nebyli jediní překvapeni jeho výsledkem.
Psal se 19.3.2020 a podávám opět jako zaměstnanec Radio ГA / ГA k prvostupňovému soudu více než 30stránkovou žalobu na svého zaměstnavatele proti diskriminaci a nerovnému zacházení a s pokorou věřím v nestrannost soudů. Dnes, v pozici jeho bývalého zaměstnance, se s ním v této věci již třetím rokem úspěšně soudím.
Není to absurdní, že to takovéto věhlasné společnosti, „prsící“ se vlastnictvím patentu na dodržování lidských práv v teritoriu „od nevidím po nevidím“, nepřipadá ostudný? Nebo je to jenom o obrovském egu samozvaných zachránců jejího dobrého jména se v této jejich snaze definitivně zviditelnit?
Pořád mi dává smysl to nevzdávat a poukazovat na to, že diskriminace a nerovné zacházení v Radio ГA / ГA je fenoménem, se kterým se musí bojovat hlavně uvnitř. Pokud se tento problém řeší před jeho hlavním vchodem na Vinohradské, trpí tím především jeho reputace neboli dobrá pověst.
Očekával jsem, že dobrá pověst má pro společnost Radio ГA / ГA větší hodnotu, než oněch zatím mnou zaplacených 1000 amerických babek. Doufám, že alespoň tehdy lítaly i špunty.
Já vím, doba je zlá. Tak tlusťochu zaplať a v hotovejch.