Losovačka je legitimní způsob, jak za aktivního přispění vnějších sil jít svému štěstí vstříc. Jak je z této definice patrné, o jejím legitimním výsledku a o její pověsti rozhodují vždycky ony vnější síly. Pokud je touto silou síla nadpozemsky osudová, je vše v pořádku. Pokud však je tou silou vlivný konec paže losujícího, je zaděláno na problém.
Třeba jako ve známé karlovarské losovačce z dubna 2006, která se do povědomí 300 tisíc internetových sledovatelů dostala několikaminutovým pokusem vytáhnout z losovacího osudí dva lístky se „správnými“ jmény firem, čemuž přihlíží a na správnost aktu dohlíží smějící se notářka. Byly ale i další, s výsledkem neméně úspěšným. I zde se v osudí hledala ta správná bublinková obálka, vhodně ohnutý roh papírku, nebo se před losováním vhodně upravoval losovací software.
Pojďme ale k těm našim „šúchacím lósům“.
V průběhu mnou vedených soudních žalob vůči Radio ГA / ГA jsme se s osudovou manipulaci při přidělování žalob příslušnému soudnímu senátu setkali hned dvakrát. I když
obě žaloby byly písemně odeslány na soud místní příslušnosti v různém čase a „žalovaná strana“ byla v obou žalobách označena přesně dle jejího názvu v platném obchodního rejstříku, tj. americká adresa plus její česká adresa jako organizační složka, skončili pokaždé ve spravedlivých rukách soudního senátu „16 C“.
Na soudě místní příslušnosti, a možno říct globálně v České republice (na rozdíl od „méně demokratických zemí“, jako je třeba Slovensko 😇), se soudkyně (rozuměj soudní senát) přiděluje na základě „rozpisu práce“. Jedná se o veřejně dostupný dokument, který občas bývá „nešťastně“ skryt na oficiálních web stránkách soudů, ve kterém jsou uvedeny všechny soudní senáty, jejich složení se jmény soudců, s jejich identifikačním označením (třeba jako „16 C“) a s jejich specializací (zpravidla v procentech).
Kým v jiných (oněch „méně demokratických“) zemích uvedených výše, se přidělují soudci na základě generovaného přidělení přes speciální software, čímž je zabezpečeno to, aby konkrétní soudce nedostal předem vybraný případ a byla tak zabezpečena jakási elementární spravedlnost založená na matematické náhodě, zde u nás tomu tak ještě stále ve většině případů není. Tak se může stát, že i žaloby, které byly k soudu doručeny v různém čase a týkající se konkrétní společnosti, řeší pořád stejný a předem známý soudní senát.
A jak bylo zabezpečeno, že obě žaloby, i když byla každá z jiné oblasti, skončili navzdory „rozpisu práce“ nakonec na stole a ve spravedlivých rukách stejné soudkyně?
První žaloba, týkající se oblasti „pracovního práva“ a vedená jako žaloba zaměstnance vůči Radio ГA / ГA na neplatnost výpovědi, skončila tehdy dle zažité mnohaleté tradice a platného „rozpisu práce“, na stole soudního senátu „16C“. Avšak druhou žalobu vůči Radio ГA / ГA, tentokrát dle „antidiskriminačního zákona“, a která neměla oporu v tehdy platném „rozpisu práce“, bylo nutné nějak nasměřovat tím správným směrem – opět na stůl soudního senátu „16C“. Jak to ale zabezpečit, když není možné ovlivnit losovací software?
Jednoduše a viditelně dle zaběhlého mustru. Skoro by se chtělo říct, že dle odzkoušené šablony. Že by podobnost jako zde?
A tak upravili tu druhou žalobu tak, že z ní umazali část, týkající se české adresy „organizační složky“ Radio ГA / ГA a ponechali pouze název s adresou jejího amerického sídla z dalekého „vašingtónu“ a nahradili text „ATZ“ (anti-diskriminační zákon) na „diskriminace“.
Růžek papírku byl nenápadně ohnut a obratně obrazně zalepen do bublinkové obálky. To proto, aby při „losovačce“ správně zašustil, když se bude přidělovat opět tomu správnému soudnímu senátu „16C“.
Pro škarohlídy a kverulanty – všechno je přeci křišťálově čisté, ne?! Jedná se přeci o „cizí soudní prvek“ (alias „Cizina“, jak byly proti mé vůli dodatečně označeny tyto spisy) a „diskriminace“ (alias „pracovní právo“), jak si to soud významově ohnul. A soudkyně #JH (Dr. Hustá“) má pod křídly oba typy případů! Argument, že žaluji organizační složku americké firmy v Česku, a ne její „věrchušku“ v USA, zatím soudkyně prochází mlčením a nezájmem.
Bude zajímavé sledovat, jak se s naší aktuální „námitkou místní nepříslušnosti“ vypořádá nově vytvořený soudní senát „16 C“, respektive nadřízený Městský soud pro Prahu, který by měl o ní rozhodovat. Možná dnes místopředsedkyně obvodního soudu lituje, že ve slabé chvilce mi dne 3.9.2021 odepsala na moji stížnost pravdu o tom, jak se zde přidělují žaloby.
Pojďme se ale vrátit k nedávno zveřejněnému příspěvku „Dejte mu náhubek“ , ve kterém jsem vám slíbil, že vám něco málo napíšu o tom, jak se to „předběžné opatření“ vůči mně na obvodním soudě nesjpíš upeklo a nechávám jen čistě na vás, jestli si tento způsob podávání žalob vezmete za své. Ostatně, je to jedna z věcí kdy platí, že co není zakázáno, je povoleno.
Nejprve ale něco ze suché teorie na téma „Předběžné opatření“ a jak má být vykonáno. Jistě po přečtení těchto základních informací pochopíte, že se jedná o velice silný nástroj ze strany žalobce a mělo by se ho používat jako šafránu. Totižto jedním „vrzem“ jste obžalován a okamžitě i usnesením „odsouzen“. A to opravdu rychle – všechno v řádu několika dnů.
Pojďme tedy krátce k suché právní definici tohoto institutu, přičemž „meritum“ mého případu je vyznačeno červeně.
Předběžným opatřením může být jinému účastníkovi uloženo, aby
K řízení je určen zásadně příslušný (věcně i místně) soud, který bude následně rozhodovat o věci samotné. O návrhu musí rozhodovat bezodkladně, nejpozději do 7 dnů. Jednání soudu není třeba nařizovat a účastníci ani nemusí být vyslechnuti. O předběžném opatření rozhoduje soud usnesením.
Jediným opravným prostředkem proti předběžnému opatření je odvolání. Jeho podání je ovšem zkomplikované skutečností, že samotné usnesení nemusí obsahovat odůvodnění. Vzhledem k tomu, že se ani v samotném řízení nepředpokládá provádění důkazů, tak ani v podaném odvolání nelze navrhovat nové důkazy. |
Tím, že jsem dne 8.3.2022 oslovil místní „věrchušku“ Radio ГA / ГA otevřeným dopisem, ve kterém jsem je upozornil na podivnosti ve vyšetřování bezpečnostního incidentu ze dne 7.10.2019, o podílu jejich „hodnotových“ amerických kolegů na něm, o podivných finančních transakcích v IT i mimo něj těch samých a o svém úmyslu si to nenechat jenom pro sebe, se zlým jsem se potázal.
Korunu jsem tomu nejspíš dal tím, že jsem je informoval o svém zámyslu se s těmito zjištěními podělit s jejich kmenovými loutkovodiči a mecenáši a v neposlední řadě i s domorodou veřejností. A toto je nejspíš náležitě rozvášnilo.
Jakkoliv, jelikož jsem při níže popsané misi právnímu zástupci Radio ГA / ГA #MV („Mgr. Prasátko) nesvítil, uchýlím se z důvodu právní jistoty ke své klasické, situací vynucené fabulaci.
"Den se se dnem sešel, a tak se ve čtvrtek dne 21.4.2022 v 15:10 (těsně před zavírací dobou), dostavil na podatelnu Obvodního soudu pro Prahu 10 osobně známý to advokát Radio ГA / ГA #MV („Mgr. Prasátko“) s připravenou náhubkovou žalobou. Instrukce měl od své jasné paní jasné. Věděl, že #LA („Dr. Leklá Andělka“) je teď pod velkým tlakem – soudní spory, které s tím „poddruhem“ společně vedou už druhým rokem zatím k jednoznačné výhře nespějí a prý teď navíc přišel s něčím tak odporným! Prý se bude domáhat slyšení u jejich nejvyšších, kterých jména se nesmí vyslovovat ani při zapnuté cirkulárce. Taková nehoráznost! Ale však on těm dvěma právním rychlokvaškám, ale hlavně té jeho „potrhlé slověně“, zatrhne tipec, mumlal si pohoršeně do klopy svého saka.
U okénka „číslo 5“, pyšnícím se dvěma platebními terminály a korpulentní dámou tomuto prostoru vévodící, kupuje „cash“ dvoutisícový kolek, který si nechá po splnění úkolu, a to ještě v ten samý den, u své paní proplatit. Slabé začervenání na odkvetlých dolíčcích paní z podatelny si jakože nevšímá.
Mladé pány advokáty si zde totiž náležitě hýčkají!
Smluveným signálem upozorní na to, že je domluven s paní soudkyní #JH („Dr. Hustá“), a že si to „předběžko“ klasicky opět vezme pod své spravedlivá křídla. Osůbka v úpletu značky „samo-domo“ koukne do rozvrhu práce a zpoza kostěných obrouček s pozvednutým obočím informovaně zašveholí: „Ale paní soudkyně má dovolenou!“
Pan advokát ji na to všeříkajícím mrknutím oka a po úpravě své perfektně sladěné hedvábné „šlajfky“ škytne do ovárku ála James Bond: „To je v pořádku. Bude to její soudní senát „16C“. Taková byla s paní soudkyní domluva.“
„Ahááá“, odvětila velavýznamně ona. A tichem „mičánecké továrny na spravedlnost“ se nesla tichá ozvěna vzdalujících se podrážek jeho bot značky „VagaBond“. Něco jako "Nula Sedm", "Nula Sedm", "Nula Sedm…"
Po návratu do kanceláře si nezapomněl zapsat další „právní úkon“, který mu spolu i s kaucí 10 000 Kč následně proplatí americký daňový poplatník. Hlavně nezapomenout „nameldovat“, že úkol byl splněn, si opakoval cestou na Želivárnskou „masnou tyč“.
Nezapomněl.
Následný stručný hovor do ouška své paní toho dne zakončil všeříkajícím ušklíbnutím a s ujištěním: „Nemějte obavy, toho „mluvku“ si náležitě pohlídám“. Dle tónu v jejím hlasu pochopil, že tomu taky věří." |
Jak je vidno z razítka podatelny, žaloba byla přidělena známému soudnímu senátu „16 C“ a bylo ji přiděleno číslo „16 C 59/2022“.
Odteď tedy bude tady žaloba 16 C 59/2022 se mnou, a to až do doby, než v této věci bude spravedlivě rozhodnuto 😉
A aby to nebylo zas tak okaté, toto „předběžko“ bylo přiděleno zástupkyni #JH („Dr. Hustá“). Paní soudkyně měla přeci dovolenou, víme? Ale což. Co je doma, to se přeci počítá!
Nejspíš to byl z jejich strany neúprosný boj, protože od podání žaloby, až po doručení usnesení, uběhl téměř měsíc. Jestli byl tedy naplněn zákon, o čemž nechci pochybovat, tak tentokrát jim přesvědčování soudního senátu „16 C“ o tom, jak mi, na doporučení právního kolektivu Radio ГA / ГA, nasadit avizovaný náhubek, trvalo minimálně 3 týdny.
A tak mi dne 19.5.2022 cinklo do datové schránky „Usnesení“ ve věci „Uložení povinnosti zdržet se zveřejnění důvěrných a citlivých informací týkajících se žalobce“. Částečně jsem o tom psal ve svém předchozím příspěvku „Dejte mu náhubek“, proto se budu věnovat spíše jejich odůvodněním tohoto opatření. Určitou ochutnávku z tohoto jejich „eintopfu“ jsem už ukuchtil posledně. A aby to nebyla zas až taková „jedno chuť“, bude následovat naše odpověď ve formě odvolání, alias „co my na to“. Určitě se nebudete nudit….
Tak zase někdy příště, bude-li nějaké.